LIPOVÁ ALEJ A POHLEDSKÁ STROMOŘADÍ

Lipová alej spojující obec Pohled a Svatou Annu měří z centra obce 2,5 km a čítá přibližně 600 kusů až dvousetletých stromů, přičemž vytváří dominantu nejbližšího okolí. Další významnou alej Vysočiny najdeme mezi Macourovem, Žižkovým Polem a Dobrou u Přibyslavi nebo mezi Počátky a Kalištěm u Humpolce, kde je vysázena alej modřínová. Pohledská alej je převážně tvořena lípou velkolistou (Tilia platyphyllos) a lípou srdčitou (Tilia cordata). Lipová alej je významným krajinným prvkem a jako taková je chráněna. Ve velkém začaly rozsáhlé, především lipové aleje vznikat po roce 1837, kdy byl vydán zákon o povinnosti vysazovat a udržovat stromořadí podél veřejných cest. Můžeme se tedy domnívat, že pohledská alej vznikla někdy v tomto období.

Lipová alej začíná na pohledské návsi, odkud vede směrem k faře a kostelu. Jak dokládá pan kronikář Hladík a staré snímky z tohoto prostranství, bývala zde alej místy čtyřřadá. Leckdo si jistě vzpomene na lípy, které stávaly v těsné blízkosti zdi u prelatury, před kostelem (kaštany byly vykáceny kolem roku 1960) nebo těsně u zídky mateřské školky. Hned u kostela a před bývalou sýpkou také stojí dvě ze tří nejrozložitějších a patrně i nejstarších lip celého stromořadí. Třetí nejobjemnější lípa stojí naproti bývalému hostinci u Svaté Anny. Ve 130 cm výšky dosahují obvodu kolem 8 metrů. Jejich stáří lze jen těžko odhadovat, spolehlivá metoda počítáním letokruhů se u lip dá jen zřídkakdy uplatnit, neboť staré stromy bývají uvnitř duté.

Po obci byly rozesety i samostatné solitéry, dodnes přetrvaly dvě lípy na pohledské návsi, přitom dvě lípy stávaly u staré hasičárny na křižovatce u hospody, vzrostlé lípy také lemovaly značnou část Přibyslavské ulice. Páteř aleje přitom pokračuje od kostela sv. Ondřeje Zámeckou ulicí a spojkou po ulici Přibyslavská dále do ulice příznačně nazvané V Aleji směrem k samotě u Neuwirthů a ke Svaté Anně.

 Kolem 40 lip bylo vysázených v samém středu obce, od centrální obecní křižovatky směr Přibyslav a Brod po obou stranách ulice Revoluční a Sokolská. Podle starých pohlednic se tak stalo kolem roku 1900, což koresponduje s výstavbou a zprovozněním nádraží v roce 1899. Dá se tedy usuzovat, že si Pohledští vysázeli k novému nádraží a potažmo nové čtvrti také nové lipové stromořadí. Několik lip v ulici Revoluční pak bylo skáceno při budování kanalizace v roce 1970 a nahrazeno hlohy. Další lipové stromořadí vzniklo v dnešní ulici Nádražní za řekou a vedlo přes dnešní čtvrť Nad Tratí směrem na Dlouhou Ves. Alej měla být vysázena již v roce 1908 k 60. výročí panování Františka Josefa II., ale stalo se tak s největší pravděpodobností až po dostavbě silnice v roce 1913. Asi 8 stromů padlo v roce 2013 při budování výhyben pro těžkou techniku pohledského lomu, který si musel zřídit objízdnou trasu kvůli opravě silničního mostu přes železnici v ulici Nad Tratí.

 V roce 1958 bylo vysázeno nové stromořadí od lávky přes Sázavu kolem čtvrti Ve Štítu směrem k nádraží. Tentokrát však šlo o alej topolu černého. Topoly zde vydržely pouze do 90. let 20. stol., kdy je nahradila opět lípa.

Lípy dodnes vévodí silnici I. třídy 1/19 od křižovatky v centru obce směrem na Havlíčkův Brod, což je v dnešní době masivního kácení podél hlavních silnic spíše s podivem. Každý si možná ještě vzpomene, jak během zim roku 2006 a 2007 zmizely veškeré stromy podél silnice I/34 od Havlíčkova Brodu směrem na Krátkou Ves a těžko lze soudit, zda stromy lemující tuto silnici od křižovatky u kravína až za Stříbrné Hory k Borovskému potoku nepotká někdy stejný osud. Již dnes je jasné, že plánovanému zpevňování svahu nad Simtanským rybníkem, které má provádět Ředitelství silnic a dálnic v roce 2016, musí ustoupit některé stromy v této lokalitě, včetně dvou lip u tzv. Franzova kříže a několik dubů červených, které lemují silnici od křížku směrem do Simtan.

Obec se v tomto ohledu snaží alespoň podporovat vysazování nových stromů v rámci nařízené náhradní výsadby, kterou může požadovat po subjektech, které kácení na jejím katastru provádějí. Díky tomu byla dosázena některá prázdná místa v lipové aleji, u koupaliště, u silnice na Stříbrné Hory, v Simtanech, v ulici Ve Štítu, u cesty směrem k Polzerům nebo na staré trati. V roce 2015 obec provádí revitalizaci lipové aleje vedoucí ke Svaté Anně, která má být dokončena v srpnu 2015. Obec na tuto akci čerpá dotaci z Ministerstva životního prostředí a Státního fondu životního prostředí ČR.

Od roku 2014 má obec lípu také ve znaku, který tvoří cisterciácká stříbrná lilie na polceném červeno-modrém poli, s dvěma lipovými lístky v horních rozích znaku.

 Sekundární literatura:

Farní kronika obce Pohled

Hladík, František: Tesáno z kamene, Pohled 1977.

Hladík, František: Pohledské lípy, Pohled 1978

Foto: alej nad obcí 2014, cca 1930; alej v obci - nedatovaný snímek; topolová alej Ve Štítě - 1964