Myslivci

Honitba MS Pohled se rozkládá na území 1785,3 ha. Tvoří ji pozemky katastru Pohled, Stříbrné Hory, Simtan, část Kyjova a Ždírce u Pohledu.

ČLENOVÉ A SOUČASNÝ VÝBOR

 Výbor zvolený v roce 2011 funguje ve složení: Jiří Polák (předseda), Josef Nimmertondl (místopředseda), Ing. Oldřich Vopršal ml. (mysl. hospodář), Ing. Ladislav Petrik (fin. hospodář), Jiří Zachariáš (kynol. referent). Pohledské MS má celkem 29 členů. 

Červen 2015

Jelikož před 2 lety vešel v účinnost nový občanský zákoník, který přesně popisuje a určuje činnost každého spolku, začal výkonný výbor na jeho základě pracovat na nových podkladech a materiálech pro vznik a činnost našeho mysliveckého spolku. Jednou ze změn je i název – Myslivecký spolek Pohled z.s.

V pátek 11. 9. 2015 proběhla ustanovující schůze Mysliveckého spolku Pohled z.s. Na této schůzi, které se účastnilo 27 členů z 29, jsme schvalovali nový název, stanovy, provozní řád a směrnice. Dále jsme volili nový výkonný výbor, kontrolní komisi a rozhodčí komisi. Počet členů výkonného výboru, do té doby 5členného, jsme zvýšili na sedm. Momentálně ho tvoří Jiří Polák (předseda), Josef Nimmertondl (místopředseda), Ing. Ladislav Petrik (ekonom), Ing. Oldřich Vopršal (myslivecký hospodář), Jiří Zachariáš (kynologický referent) a novými členy se stali Luboš Neubauer a Jiří Polreich. S formulováním stanov a na hladkém průběhu schůze se velkou měrou podílel Mgr. Jiří Němec.

 Březen 2015

Začíná jaro, příroda se probouzí ze zimního spánku, přilétají tažní ptáci, začíná tok bažantů a kachen, honcují se zajíci a již se objevují první mláďata zvěře. Pochůzky honitbou využíváme ke zjištění stavů zvěře a všímáme si také jejího zdravotního stavu. Zvěř postupně přestává vyhledávat myslivecká zařízení. Nadále přikrmujeme kvalitním jadrným krmivem. Zvěř je po zimě vyčerpaná a my jí tak dodáváme potřebnou energii a životně důležité látky. Přechází na zelenou potravu, proto nezapomeňme zkontrolovat stav soli v solnících. Březen je také posledním měsícem mysliveckého roku. Myslivecký hospodář uzavře veškerou agendu za rok 2014 a podá místně příslušnému orgánu státní správy myslivosti a držiteli honitby hlášení o celkovém výsledku hospodaření. V honitbě také probíhá sčítání zvěře, pro které jsou předem stanoveny termíny. Myslivecký hospodář ve spolupráci s dalšími členy již v průběhu zimy sleduje stavy zvěře a těchto zkušeností a informací potom využije při sestavování sčítacího listu, který odesílá příslušným orgánům.

Naše brigádnická činnost začala prořezávkou a pálením porostu v okolí pohledského koupaliště. Další naše brigádnické akce, které budou následovat, jsou Čistá Vysočina, sběr kamení u akciové společnosti Osiva a u soukromých zemědělců v Cibotíně a Šachotíně. Pro obec Stříbrné Hory dosadíme a vyčistíme přidělený úsek obecního lesa.

STAROSTA A PŘEDSEDOVÉ

 1963 - 1966 – Otta Pelikán  (starosta)

 1966 -  1970 - Ing. Jan Pavlík

 1970 - 1978 - Oldřich Semrád

 1978 – 1985 - Milan Novotný

 1985 – 1987 - Josef Kotouč ml.

 1988 – 1995 - Oldřich Vopršal

 1995 – 1999 - Josef Endrle

 1999 – 2004 - Josef Žák

 2004 -  2008 - Oldřich Vopršal

 2008 - 2011 - Josef Neuwirth

2011 – dosud – Jiří Polák

Historie

Co se pohledské myslivosti týče, máme o jejích počátcích jen velmi kusé zmínky. Do druhé světové války si pozemky k honitbě pronajímali jednotlivci, kteří dostávali zmocnění od jednotlivých okresních úřadů. Na základě tohoto zmocnění byli pronajímatelé oprávněni lovit zvěř. Již tenkrát museli zasílat na příslušné úřady v daných termínech různé statistické výkazy o počtu ulovené zvěře nebo výkazy o případných škodách, které zvěř způsobila na zemědělských pozemcích.

Po osvobození v roce 1945 vyšel zákon o myslivosti č. 225/1947 Sb., s platností od 1. 1. 1948, na jehož základě bylo právo myslivosti pro celé území republiky sjednoceno, přitom ale bylo nadále vázáno na vlastnictví honebního pozemku. Zvrat ovšem nastal po únoru 1948, kdy započala éra kolektivizace, znárodňování a socializace. Právě někde kolem roku 1949, kdy hromadně vznikaly myslivecké společnosti, můžeme hledat i počátky pohledského sdružení.

Od roku 1951 mohly uzavírat nájemní smlouvy právě už pouze tzv. lidové myslivecké společnosti, jednotlivci byli z

pronájmu honiteb zcela vyloučeni. V roce 1962 byl vydán pro celé území tehdejší republiky nový zákon o myslivosti č. 23/1962 Sb., který ukončil mnohasetletou praxi - odloučil výkon práva myslivosti od vlastnictví honebních pozemků. Právo myslivosti příslušelo od té doby organizacím - státním lesům, státním statkům, jednotným zemědělským družstvům, které ho mohly či musely za úplatu postoupit uživatelům, a sice pouze mysliveckým sdružením.

V obecní kronice je první zmínka o pohledském mysliveckém sdružení z roku 1949, kdy je pořádán za blíže neurčených okolností lovecký ples. 5. 5. 1951 najdeme zmínku o ustanovení nového honebního výboru se starostou Františkem Hanoldem a zástupcem Aloisem Dobrovolným. Další informace pocházejí až z roku 1963 z knihy zápisů jednotlivých mysliveckých schůzí. Na ustavující schůzi konané v Jednotě (hostinci) u Pařilů tehdy pohledští myslivci zvolili svůj výbor ve složení Otta Pelikán (předseda), František Bořil (místopředseda, zástupce na Okresním svazu MS), Josef Kotouč (myslivecký hospodář), Bohumil Sobotka (pokladník), Jaroslav Baloun (jednatel). Revizní komise: František Čížek, Miloslav Chlubný a Oldřich Semrád.

Další novinkou při provozování myslivosti bylo, že po únorovém převratu musela myslivecká sdružení plnit tzv. dodávky – kilogramy ulovené zvěřiny, které každé MS muselo každý rok odevzdávat Jednotě nebo později podniku Interlov. V zápisech pohledského MS jsou uváděny počty jednotlivých ulovených kusů. Na příklad za rok 1964 byl stanoven plán odlovu na 35 ks srnčího, 175 ks bažantů a 181 zajíců. Kilogramy zvěřiny, které převyšovaly stanovené dodávky, si členové mohli rozdělit mezi sebou. Stavy zvěře v honitbě byly v té době velmi vysoké (např. v roce 1963 - srnčí 80 kusů, zajíc 210 kusů, bažant 260 ks, koroptev 130 ks). Na začátku sedmdesátých let odváděli myslivci kolem 200 kg zvěřiny ročně.

Kromě odlovu zvěře se MS každoročně věnovalo také zimním příkrmům, jarnímu sčítání zvěře, v roce 1963 se myslivci rozhodli obnovit hráz rybníka u Simtan, od poloviny sedmdesátých let myslivci organizovali poslední leč, většinou v Krátké Vsi, ale také v Pohledu nebo v hostinci u Svaté Anny. Dále se věnovali odchytu bažantů nebo tlumení škodné.

Odstřel škodné představoval také velmi zajímavou kapitolu. Za ulovenou škodnou zvěř a předložení tzv. znaků byly členům vypláceny odměny. Za předložení pařátů u střeleného jestřába bylo myslivci vyplaceno 30 Kč. U psa se předkládal čenich a vyplácelo se 20 Kč, u vrány či straky stojáky - s finanční odměnou 5 Kč, u kočky oháňka - za 5 Kč; u lasice-hranostaje tzv. proutek za 5 Kč; u krahujce stojáky - 5 Kč, u lišky oháňka - 10 Kč a za tchoře se platilo 10 Kč. V roce 1970 tak byly zaznamenány následující výsledky odstřelů škodné: 7 psů, 57 koček, 8 vran, 3 jestřábi, 11 lasic, 4 tchoři, v roce 1973: 4 tchoři, 47 koček, 8 psů, 5 vran, 13 lasic, tedy v dnešní době nemyslitelná čísla.

V roce 1975 najdeme v zápisech MS Pohled údaj o rozloze pohledské honitby – zaujímala plochu 2023 ha a rozkládala se na katastrálních územích Pohled, Simtany, Ždírec, Jilemník a Krátká Ves. Vlastníkem honitby byl Semenářský státní statek v Pohledu. Sdružení tehdy mělo 28 členů, jednak z uvedených obcí a dále z Havlíčkova Brodu a z Přibyslavi. V tomto roce Okresní myslivecký svaz dokončil výstavbu provozní zděné budovy na střelnici u Svaté Anny, která doplnila dřevěné budovy z roku 1952.

V této době již MS začínalo znamenávat podstavy zvěře, proto se rozhodlo dokupovat a vypouštět odchované bažanty. V roce 1976 zakoupili myslivci 100 ks bažantích kuřat a s jejich odchovem a vypouštěním pokračovali i v dalších letech. Přesto byly skutečné stavy o dost nižší než plány odstřelů. Ale ve srovnání s devadesátými lety, kdy se téměř nelovilo, a se současností jsou čísla téměř neuvěřitelná.

Tabulka: stavy, plán odlovu a odlov zvěře v MS Pohled ve vybraných letech 1963-2011

V důsledku prudkého poklesu stavů zvěřiny na konci 70. let se myslivci zaměřili také na pěstování ryb (MS se v této době staralo o tři rybníky – Jeliňák, Simtanský a rybník pod hájovnou u Svaté Anny). Na začátku 80. let se již nesměl střílet zajíc, prováděl se pouze odchyt několika kusů živých zajíců (cca od roku 1979), koroptev byla chráněna.

V roce 1982 došlo k úpravě rozlohy honitby, kdy byla zmenšena z 2012 ha na 1309 ha v okolí Ždírce, Krátké Vsi a Jilemníku. Tím se snížil i počet členů na 25. V roce 1983 byla do pohledské honitby naopak přičleněna část bývalé honitby Stříbrné Hory a do sdružení přišli i noví členové.

V roce 1983 se vyskytla u lišek vzteklina, tehdy bylo provedeno 8 honů na škodnou, kdy bylo odloveno 6 lišek, dále bylo prováděno plynování nor. V roce 1986 bylo uloveno dokonce 14 lišek a 8 liščat.

V devadesátých letech se myslivci zaměřili především na nákup, odchov a vypouštění kachňat, dále na odstřel kachen (v roce 1993 bylo odloveno 133 kachen, o rok později 118) a na péči o rybníky (nákup kapří násady, pravidelné přikrmování ryb, pravidelné výlovy). V této době se v honitbě začala objevovat černá zvěř a byl také povolen její odstřel. Od roku 2010 byli v honitbě spatřeni také daňci a mufloni, opět se začaly objevovat koroptve.

Pohledští myslivci si v letech 2009 - 2011 přestavěli místnosti v budově bývalého statku na mysliveckou klubovnu. V roce 2011 instalovali v rámci honitby 34 hnízdních budek pro divoké kachny, v roce 2013 a 2015 prováděli vymýcení náletů u bývalého koupaliště, pravidelně se účastní akce Čistá Vysočina, vypomáhají při sběru kamení u soukromých zemědělců, pro obec Stříbrné Hory dosazují stromky.

V roce 2013 se honitba rozrostla o 423,3 ha z důvodu zákonného přičlenění části bývalé honitby Dlouhá Ves (tedy na 1785,3 ha). Pohledské MS přijalo spolu s částí honitby i 7 bývalých dlouhoveských myslivců.

Foto: 1. Hon na bažanty, 1981; 2. Hon, srpen 1932, zleva Karel Novotný, řidicí učitel Kadeřábek v.v., Ota Pelikán; 3. Po honu, 2012.